A je to tady. Jaro. Všechno taje i ta voda záhadně mizí,řeka se zvedá a tráva se zelená. Fuj to je ale nezvyk!!! Ale proč fuj,já se docela těším... Zase změna,něco jiného. Prostě jaro. Vytáhnu svůj krásný středověký šněrovací kabátek a vyplavu do jara! Vždycky,když jaro příjde,na břehu řeky vyroste krásná tráva a já se pak po břehu vždy ráda procházím a poslouchám to šplouchání. I jak slyším ty ptáky tak se mi vrací vzpomínky na jaro. Celou zimu bylo ticho a teď zničehonic... Opět nezvyk. I vůně a pocity,počasí nálady věechno bude jinak!!! Miluji zimu! Je úžasná,ale všechno má svůj konec a každý konec má nový začátek! Každé období má něco do sebe! A jaro není výjimkou.