Nejzajímavější cesta ze školy

Příchod jara jsem slavila už včera. Zasadila jsem si kytičku a sundala z půdy krásný,jarní šněrovací kabátek. Ta pravá oslava ale začala až dneska. Ve škole jsme měli všichni skvělou náladu. Všem bylo do zpěvu. Dokince i fyzika nám přišla neuvěřitelně zajímavá!

Rakovina prsu... :-)

Na přestávkách jsme debatovali ale nejen o jaru,ale taky o jedné z příčin rakoviny prsu. Došli jsme k tomu,že deodorant,které obsahují hliník (Aluminium) jsou jednou z hlavních příčin tvorby rakoviny prsu.

Průzkum drogerií

Po škole jsme se s moji přítelkyní Kayah vydaly na průzkum. Obešly jsme všechny možné drogerie a přečetly si obsah všech deodorantů. Na jednu drogerii přišlo asi tak pouze pět deodorantů bez obsahu hliníku. Co se samozřejmě dámských týče. Pánské deodoranty (kromě těch ve spreji) aluminium neobsahují. Působily jsme trochu jako higienická kontrola,takže jsme se nevyhly zaujaté pozornosti prodavaček a zákazníků. Když se nás ale prodavačka zeptala,co to tady kutíme,tak hned po našem vysvětlení se k nám přidala. Bylo to úmorné,ale nakonec jsme pár těch "bezpečných" deodorantů našly a já je sepsala...

"První" zmrzlina

Když jsme procházely náměstím,všimly jsme si,že cukrárna už otevřela stánek se zmrzlinou. Byly jsme nadšené. Já už jsem skoro zapomněla jak taková zmrzlina chutná a tak jsme neodolaly. Když jsme je pak nasluníčku spořádala uznaly jsme,že jaro je už prostě tu...Pak jsme chvíli debatovali při výloze knihkupectví,čímž jsme pěkně vydeptaly prodavačku,která tam zrovna měnila výzdobu na jarní. Pak jsme šly už každá po svých...

Sluníčko,tráva, a kočka

Nikdo už neměl bundu. Ani kabát. Někteří dokonce neměli ani nějakou tu jarní. A všichni byli evidentně rádi,že je ta zima pryč. Sluníčko mě hřálo na záda. A já trdlo jsem si opět zapomněla klíče. Vzala jsem to takovou mojí zkratkou. Přes květináče do příkopu,pak kolem garáží,kde pančujou chlast k parku a jsem u zadního vchodu do domu. Na dvorku bylo opravdu hezky. Po zemi se už vlekli drobečci,co zrovna vylezli a hodlají vyrůst. Na trávě pod klepáčem se na sluníčku vyhřívala sousedovic kočička. Ráda mě viděla. Obvykle bývá plachá,ale teď se jí očividně ani utíkat nechtělo. Nechala se ode mně laskat. Je to moc fajn kočka. A když už k vám přilne,tak je docela i mazel...

Láska přes plot...

U branky od sousedního domu zaštěkal přes plot pes. Je to vlčák. Berta. A je prostě úžasná. Vždycky se přes ten plot tak lísá a snaží se být co nejvíc na mojí straně. Straká hlavu a tlapy přes plot a snaží se mi olíznout tvář. A já dělám to samé. Ale tvář jí neolizuju,jenom ji hladím a foukám do ucha. Má to ráda. Kdybych tohle mohla namalovat,nazvala bych ten obraz "Láska přes plot". Tohle si pomyslím vždycky,když se přes ten plot s Bertou mazlím...

Jak jsem líčila sestřičku.

A to byl konec cesty do školy. Byla to opravdu moc krásná cesta. Doma byla jenom sestřička. Chtěla abych ji "namalovala". A jelikož mě to poté,co jsem v divadle absolvovala menší lekci líčení,neskutečně baví líčit kývla jsem na to...

Malé děti by se něměly líčit...

Vypadají pak...

Jako by byly dospělé...

A svět potřebuje děti...