Není na světě hrozivějšího šípku, nežli budovat věž nezávislosti na lůně vrahovy sestry a pod obloukem žní světa plakaje malátností.

infikovana-houba®svetu.cz: a víš že zažívám něco podobného? Teda...chtěla bych to ve stejné míře jako ty, ale když jsme dohráli v obecňáku se symfoňáke, mohla jsem se pýchou zbláznit. Ty lidé přece tleskali nám a přitom neví, co to pro mě znamená...Že právě oceňují můj čas sztrávený nad tím. a když hraju jsem ponořená jen do té hudby, ale přesto vnímám okolí a poznám, jestli je to zajímá a když cítíš jak divák v první řadě čeká na další tón...to je ta nejmagičtější chvíle...*představuje si, jak hraje sama na obrovském podiu a v obecenstvu jen jeden člověk, který ale poslouchá napjatěji než tisíce jiných* Pak jsou chvíle se souborem, kdy si vychutnávám pyšné obličeje rodičů, kteří se dívají na své děti a jsou šťastní...jsou šťastní za svoje děti...to je taky strašně dojemný Ale tenhle tvůj zážitek...já bych tak strašně chtěla tancovat, jenže kde? už jsem příliš stará abych začla někam chodit a doma to nestačí...já pořebuju publikum...