Seděl tam,hrál na kytaru a ryba mi zmrazila hruď

Mám raději tuhle část města. Kde ještě není všechno tak zničené a vyremontované. Ani mi ti lidé nevadí. Nepřemýšlím o nich,jen  se je pokouším nevnímat a prohlížet si domy,uličky,dlažbu a kostelní věže. Vítr se mi chlípně dobýval pod sukni, mražená ryba mně studila na hrudi,ale bylo mi hezky. A vtom hluku skládajícím se ze tisíce dahadujících se hlasu,jse najednou začala rozeznávat hudbu. Byla sotva zřetelná,ale něco mně k ní táhlo,možná že ty tiché tóny zněly opravdu tak rytmicky a krásně... malou chvíli se mi zdálo,že hudbu slyším jenom já. Že všichni kolem slyší jen ty hlasy a křiky. Pak mi ale došlo,že je to hloupost. Oni tu hudbu slyší,jen předstírají,že o ní neví...

Prostupovala jsem uličkou dál a dychtivě jsem pátrala po zdroji těch tónů. Hudba zesilovala a slyšela jsem ji stále zřetelněji. Zrychlovala jsem a kmitala očima ze strany na stranu,nahlížela do všech okena koutků,ale nikde nebylo nic,co vydávalo zvuky,jen jejichozvěny. Za malou chvíli jsem slyšela v hudbě už lehký až jemně řecký nádech... A v tom jsem spatřila jej...

Starý muž seděl na betonovém výklenku pod výlohou cukrárny. Seděl tam a hrál na kytaru. Věděla jsem,že když půjdu dál,projdu jej a tak jsem se zastavila. Opřela se  sloup a poslouchala,pozorovala toho starce. Přitiskla jsem rybu na žebra a pokusila se nevnímat ten příšerný chlad a tu bolest na předloktí. Jen jsem poslouchala. V ruce jsem převracela malou minci,co mi zbyla za rybu. Odtáhla jsem paži od žeber a šla pomalu ke starci. Upřeně jsem koukala na něj a přála jsem si,aby si mně nevšiml a hral dál. V tom mi došlo,že nemám minci kam hodit. Stařec ukončil píseň a já nehybně stála.

Podíval se na mně. Vlídně a laskavě. Sesunul z očí brýle a podíval se na mně znova,ještě hlouběji. Neměřil si mně,jak to všichni běžně ze zvyku děláváme. prostě se na mně díval. Nevzpomínám si,jak jsem se tehdy zatvářila já. Ale on po chvíli řekl "Já nežebrám. Já hraji." Ach ano vzpomínám si,usmála jsem se. Chápavě jsem se usmála. "Tak hrajte..." řekla jsem tiše,tak že se divím,že mně v tom hluku slyšel. Posunul se a pokynul na místo vedle něj. Sedla jsem si. A on hrál...