Novoroční nebe

Z prosklených dveří jsem s námahou vytlačila své rozbolené, utahané tělo a vystavila světu vybledlý obličej tu a tam protažený pramínkem k nerozeznání rozcuchaných vlasů. Vítr příjemně schladil rozpálený krk a svěží zimní vzduch osvěžil rozedřené hrdlo. Ulice připomínala čtvrť opuštěného městečka, z nějž mor vyhnal veškerou civilizaci. Občas se jen někde váhavě zavrávoral strom nebo po betonu prolétl fóliový sáček a rušivým hukem otravně roznášel po celé ulici zprávu o své existenci. Na chvíli jsem položila tašku plnou prázdných lahví od vodky do sněhu pocukrovaného špunty, vybuchlými petardami a vypálenými prskavkami a zvedla jsem hlavu. Nade mnou se jako čerstvě vyprané voňavé prostěradlo rozprostíralo bleděmodré, lehce narůžovělé nebe. Bylo čisté a hebké, bez jediného mráčku, chomáče dýmu a dokonce ani ptáci neměli chuť prošívat křdly jeho dokonalý sametový povrch. A najednou jsem se pocítila tak čerstvě, svěže a nově. Jako nové voňavé kožené střevíčky, jako čerstvě upečená křupavá bábovka, jako snubní prstýnek, perfektně vyleštěný, pečlivě usazený v krabičce zářící novotou a ničím nezakaleným leskem. Zavřela jsem oči a nadechla jsem se. Vpustila jsem do svého těla příděl nového vzduchu, nové vůně, nového kyslíku, nové atmosféry a nového nadšení z příslibu dalšího roku, další motivace, příležitosti měnit, lepšit, radovat se každým dnem a sdílet tu radost s každým, koho si cením. Otevřela jsem oči, opět jsem uchopila tašku a vykročila jsem po čerstvém sněhu vstříc novému roku...

Říká se "Jak na Nový Rok, tak po celý rok". Jestli prožiji celý rok tak, jak jsem prožila jeho první den, čeká mě vskutku přelomový rok plný báječných zážitků a kouzelných chvil a totéž přeji do nového roku i Vám ať Vám silvestr dopad jakkoli... :-)