A ať si chlapci, rodiče, učitelé, přátelé, sourozenci a klidně i celý svět říká co chce! Já si zacpu uši a všechny ty články o tom, jak je to nezdravé, škaredé a nepřirozené spálím v pecku! Protože já se líčím! A ráda! A bud a budu a budu! A až se mě zase někdo zeptá proč, tak víte co mu řeknu? Řeknu mu, že mě to baví!
Jen proto, že někdo nějaké slečně poví, že nevypadá hezky nalíčeně, tak jí tím nemusí brát nárok na to, cítít se hezky! Jsme ženy! Jsme dívky a jsme všechny nádherné! A kdyby ne, tak máme všechny právo se nádherné cítit!
Absolvovala jsem skvělý kurs divadelního líčení. Učila jsem se od kosmetičky, poslouchala rady a vymýšlela vlastní triky. A to všechno přispělo jen k tomu, že mě líčení nepravděpodobně baví!
Už jen když vidím oblaka bílého pudru, jak se ladně a spletitě vznáší z labutěnky do vzduchu a jak příjemně to voní! Jak je to heboučké a milé! A jak jsou najednou oči OČI! Ne očka! Ne očička! Ne kukadla! Jsou to OČI! Jsou výrazné, jsou odhalené a výrazné! Jsou vidět a jsou ostré! Kočičí a umějí mrkat! A řasy, nechť jsou vějířem, který při mrknutí rozhodí papíry. (No to přeháním...do takového extrému nezajde ani maybelline
Není to hřích! Je to zábava, je to rozjímání a přemýšlení. Je to důkaz, že se snažíme a chceme vypadat hezky. Chceme se tak cítit. Záleží nám na sobě a máme se rády! A to nemusí nikdo chápat, stačí, že to víme my.
