Komentáře k článku: Umíte naslouchat?
h-o-n-e-y: Máš fakt úúúúúúúžasnej blog,kéž bych taky takovej jednou měla!!!!!!!
zuzi: Díky za článek, naslouchat druhým je hodně důležité. Můj přítel mi ukázal, že se mám ještě hodně co učit. Moje máma se naštěstí vždycky snažila mi naslouchat a jsem jí za to vděčná. A smrt koně... Mám pocit, že smrt jakéhokoli zvířete, které je člověku blízké, je stejně bolestná ztráta jako smrt člověka. Ale pochopit to asi může jen někdo, kdo žije se zvířaty.
---
zuzi.pise.cz
constricted: Přesně tak. Když člověk soužije s nějakým zvířetem,stává se mu nejlepším přítelem. je skoro jako člověk. Nedokážu si představit,žebych přišla domů a neviděla mého psa jak mi vybíhá z pelechu naproti. A když nás pak ty němé tváře opustí,dům je najednou tak prázdný stejně jako naše srdce...
jasmína: Naslouchám, ale víc než často se mi stane, že mě, kdyžmám potřebu povídat málokdo poslouchá, to bude asi uděl.:(
constricted: To není fér. Znám to,když se potřebuji nutně někomu svěřit a on to absolutně ignoruje nebo hůř,dělá si ze mně srandu...
alu®blbne.cz: Jo naslouchat...Myslim, že dokážu naslouchat, ale nevim proč dokážu naslouchat jenom, když dělam něco jinýho, hraju hru, píšu článek nebo komentář, nechápu tuhle vlstnos.A o tý honey jsem taky slyšel a četl jsem její šlánek o tom koni, jo to když vám někdo zemřeje to moc smutný, ale tohle je život a neni života bezesmrti.
---
alu.blbne.cz
femme: mam jednu kamaratku...pomaly sa jej zacinam vyhybat.vobec,ale vobec ma nepocuva a ona rozprava len o sebe.nevie ani reagovat na to,co jej hovorim...lebo je niekde inde.po stretnuti s nou som vycerpana,zahadzana jej problemami a rozcarovana.kez by citala tvoj clanok.ale stejne pochybuju,ze by se neco zmenilo.
koktejlka: Nojo, ale když to člověk přehání... jako jo, máš úplnou pravdu, ale znám jednu personu, která člověku visí na rtech a vůbec, hledá něco víc v tom, co říkám, a nejen u mě. Hledá nějakou urážku nebo narážku, ať už na ní nebo na něco jinýho... a děsně mě to štve.
Ale jinak souhlasím. :)
míša: Souhlasím s článkem, člověk potřebuje, aby mu ostatní naslouchali a sám by měl druhým naslouchat. Ale obojí by mělo být vyrovnané, neměl by být jen posluchačem a stejně tak ani tím, kdo neustále vyžaduje vyslechnutí svých problémů a přitom přehlíží, že ten druhý také potřebuje posluchače. Člověk může někdy dostat odpovědi na své otázky ne jen tím, že někdo reaguje na jeho monolog, ale také tak, že naslouchá druhému monologu a díky tomu si něco uvědomí. A to s tím koníkem je moc smutné.