Jako červená opona poctivě odhalující svá tajemství se přede mnou rozevřely červené, již poněkud stářím a neustálým pohybem pod rukou průvanu poznamenané dveře a vpustily ke mně semišová chapadla teplého větru, která se vesele chopila mého pasu, nohou a loktů vtahujíce mě

Tato kniha je první Fitzgeraldovou knihou, kterou jsem četla. A nadšená jsem byla natolik, že jsem to zvládla dvakrát po sobě a následně se vrhla do dalších povídek a knih. Upoutala mě zejména atmoféra, kterou ve vás dokáže kniha vyvolat. Je jedno o čem je, jaké jsou postavy a jak jde děj. Popis je tak neskutečně bohatý, okořeněný nejvybranějšími slovy a každá věta je jako kousek lineckého koláče,