koktejlka: Nechci si hrát na chytrou, ale za sebe bych ti řekla tohle: Nesmíš do toho sestře kecat, protože až na to přijde (doufám, že na to přijde...), musí mít pocit, že na to přišla sama, a nebude muset mít výčitky svědomí kvůli tobě, že ti nevěřila a že si toho nevšimla dřív...
akže ty musíš zatnout zuby a vydržet, popřípadě se pokusit zkrotit tu holku o samotě...? Jenom náznakem, pohledem... ikdyž asi to moc nezabere...
Můj otec má bratra, ten má manželku a dvě holčičky. A ty jsou rozmazlený neuvěřitelně.
Jednou byla jejich rodina u dědy na návštěvě a my tam byli taky, a mladší dítko sedělo na židli křivě, takže se židle houpala. Dělala při tom klapavé zvuky a ty se holčičce zalíbily. Začala si klapat, čím dál tím rychleji a hlasitěji.
Děda, který je nahluchlý, si toho všiml a řekl jí, ať toho nechá. Udělala pohled jakože neslyší a klapala dál.
A hlasitěji.
A rychleji.
Všichni rozpačitě čekali, co bude. Její maminka ani tatínek ani necekli, jenděda pomalu rudl v obličeji.
Asi si divedeš představit, jak to dopadlo, prostě na ni zakřičel a ona se "psychicky zhroutila" - tzn. rozeřvala se na celé kolo, že na ní děda křičí...