Není na světě hrozivějšího šípku, nežli budovat věž nezávislosti na lůně vrahovy sestry a pod obloukem žní světa plakaje malátností.

koktejlka: asi máš pravdu... ostatně jako vždycky, ale já se s ní v duchu stejně nesmířím. Chtěla bych to umět, prostě chtěla. Na kytaře to možná zní taky tak, ale jen na některý. Na tý, co mám doma, ani náhodou. Drsný, křoupavý tón... nelahodící, neklouzavý, neplačící, nesmějící se... tvoje cello je v tomhle o hodně lepší.