Položila jsem klíčky na pult. Ten zvuk se zdál v tom ospalém tichu ohlušující. Recepční se na mě koketně usmál. Vypadalo to divně. Nezbláznil se? Je půl sedmé ráno. Má naříkat, křivit se a znuděně věšet pokojové klíčky na věšák. Opětovala jsem úsměv a zamířila jsem ke dveřím "Sezame otevři se."

Sestoupila jsem po hotelových schůdcích a rozhlédla se. Je to tak krásná část dne, když