|
28. červen 2009 v 21.20 | rubrika: Můzou olíznutá
...ve sklepě to páchne plísní...to vlhko je tam tak silně cítit...Venku se setmělo podezřele rychle. Viděla jsem své tělo v namodralém světle a kouř vycházející z mých promrzlých úst. Slyšela jsem lehounké klepání na sklo. Jemné a skoro neslyšitelné. Otevřela jsem dveře od sklepa. S lehkým vrzáním se rozevřely a dovnitř vlétly malé zářivé bytůstky. Oblétly mně rychle a kolem nich se rozsypával |
přečteno: 145x | komentáře (2)
|
|
24. červen 2009 v 16.46 | rubrika: Můzou olíznutá
-Proč to děláš? - Nevim... -Co? -Že nevííím! -Dobře fajn,promiň. -Nevím,nevím prostě nevím,nikdo jiný to dělat nechtěl,tak to dělám já chápeš? -Dobře fajn,ale proč jim něco neřekneš? -Dobře,mám začít s tebou? -Mně z toho vynech,víš moc dobře,že za to může nemoc a né já. Kromě toho máš támhle na prapaetu nějaký informace o Jupiteru jasný? -No |
přečteno: 86x | komentáře (1)
|
|
16. červen 2009 v 18.05 | rubrika: Můzou olíznutá
Mám raději tuhle část města. Kde ještě není všechno tak zničené a vyremontované. Ani mi ti lidé nevadí. Nepřemýšlím o nich,jen se je pokouším nevnímat a prohlížet si domy,uličky,dlažbu a kostelní věže. Vítr se mi chlípně dobýval pod sukni, mražená ryba mně studila na hrudi,ale bylo mi hezky. A vtom hluku skládajícím se ze tisíce dahadujících se hlasu,jse najednou začala rozeznávat hudbu. |
přečteno: 73x | komentáře (10)
|
|
8. červen 2009 v 21.33 | rubrika: Můzou olíznutá
Když dokážu sama o sobě přesvědčeně prohlásit,že jsem šťastná tak mi zjevně nic nechybí. Raduji se celým tělem i duší a jde to vidět. noa samozřejmě se dělím tou radostí i s ostatními že jo. Ale naopak,když je mi mizerně a nejraději bych se sebrala a jela na konec světa,právě když se snažím být neviditelná,tak tehdy ostatní zajímám. A já jim prostě nedokážu uvěřit. Nevěřím jim,že drží soucit,že |
přečteno: 91x | komentáře (5)
|