Komentáře k článku: Klavír.........jeden...
yamato: co bych měl napsat...tady na ten článek se toho příliž nedá napsat...ale protože budu patrně první tak to napíšu: krásnej článek.
noctuelle: Jsem ráda, že seš ti to podařilo napsat, protože se ti opět podařilo dát "pár písmenkům" obrovskou sílu a především duši. :)
Ještě když jsem byla úplně mrňavá, dědeček měl klavír. Stál v ložnici a nikdo na něj nehrál, jen já, když jsem přijela, probouzela jsem k životy ty krásné tóny. A pak klavír najednou nebyl. Až o několik dlouhých let později mi řekli, že ho děda prodal. Dodnes to považuji za nehorázný omyl a po klavíru se mi nesmírně stýská...
constricted: Možná je to ten, který mám teď v pokoji...protože o jeho původu nevíme vůbec nic... je dokonce i přemalován a několikrát znovu laděný. *nevi* :-) (nebylo by to parádní?)
noctuelle: Možná...*neví* Ale bylo by to skvělé, taková bláznivá shoda náhod.:) Pro jistotu, kdyby to byl on, tak ho ode mne prsím pozdravuj. ;) :)
slanka: Taky chci umět hrát na klavír!
(Kočka leze dírou na dětským keyboardu se asi nepočítá, že? *smich*)
konackaelle: Tak přijď ke mě, já tě to naučím! *smich*
Já už hraji 7 let na klavír, a je to fakt super. Když seš smutná tak zalezeš ke klavíru a hraješ a hraješ a klavír sám smutek kopne do pr. a smutek se už neukáže :) Víš co? Nikdy není pozdě. Zajdi si do hudebky a domluv si hodiny ;) jedna naše paní učitelka ze školy, je jí 28 - 29 já teď nevím, taky zašla, a od té doby hraje na klavír :)
mystrangeworld®blbne.cz: Krása Constri, opravdu krása! Až teď si uvědomuji jak moc se mi po tvých článcích stýskalo :-) Teď mám přímo chuť zasednout k našemu piánu a ikdyž neumím ani notu, zahrát si něco pro radost. Chci se naučit na klavír, ale jsem na to moc líný člověk. Ale jednou se mi to podaří! Klavír miluji...víc snad miluji už jenom housle :-) Opravdu krásný článek! :-)
kasei-samaa®blbne.cz: Ah Constricted, jsi zpátky, jsem tak šťastná! Ty opravdu dokážeš kouzlit. Tak strašně moc se mi stýskalo po tvých článcích a teď jsi tu a zase mi pomáháš vidět svět v tom krásnějším světle :) Zrovna před několika dny mi přivezli klavír, který mi půjčila moje teta. Považuji ho za nejnádhernější nástroj na světě. Miluji hru na klavír a ty mi pomáháš tu lásku prohlubovat. Doufám, že se na něj jednou naučím hrát :)
koktejlka: :) Kdybys mě Constri viděla, jak teď zářím. Jako sluníčko, jako teplá kamna, dobře uvařený oběd, správně spočítaný příklad... dokonale zahraná píseň. Ta tvoje píseň.
Vlastně vůbec nezářím. Pravda je, že si dál sedím ve špinavě zelených teplácích a starším bílém triku před notebookem, u svého stolu, dál se dívám do obrazovky a bez změny klapkám do klávesnice.
ALE.
Je tu jedno drobné ale. Takové malinké ale, které mě změnilo někde mnohem hloub, kam vidí jen málo lidí - a to jsou většinou jen ti, kteří mě nevidí vůbec, nebo dokonce, jako ty, ani nevědí, jak vypadám. Protože to přece nevadí, že nevíš, jak vypadám. Nevadí to, protože já vím, že ty víš, kdo doopravdy jsem. JSEM.
Ale bez tebe? Co bych byla bez tebe? Bez tebe a spousty dalších lidí?
constricted: ...jak krásně...září! (Vzpoměla jsem si na "Hledá se Nemo" *smich* )
Tělo, tvář jak chce se tváří
Srdce ovšem může zářit...
A tohle mě napadlo, když jsi napsala, že nezáříš. Možná není nic zářířícho na zelených teplácích a bílém tričku, ale ty pro mě záříš rozhodně, vždycky, když v komentářích uvidím ten bílej domeček na černém pozadí, který patří pod tvé jméno už odo doby c pamatuji, tak pro mě vždy... září. Září, září, záříš už od té doby, co jsi prvně ozářila můj blog, koktejlko. :-) Jsem přezářená...ještě k tomu je září...:-D *smich*
koktejlka: Ve jménu stále trvajícího září se hlásím a děkuji za chválu, kterou k sobě odmítám pouštět moc lízko, aby se mi nedostala pod kůži.
Sama jsem se skoro až podivila vytrvalosti, se kterou ten domeček existuje. Všichni si mění obrázky, jen ten dům ještě nikdo nezboural. Zvláštní. Ale ani v budoucnu se k tomu nechystám, stýskalo by se mi. :)
zlomenymec: Tohle bys mohla nahrát na audiokazetu a pak to vydat, páč já to úplně vidím jako povídání pro děti třeba na dobrou noc... xD*palec*
dvirka: Podařilo a je to něco nádherného! Chybělo mi to.U klavíru se cítím stejně.Nikdy jsem neuměla hrát všechno a asi to ani umět nebudu a i když mi to nestačí spokojím se s tím aspoň prozatím,protože mě to naplňuje a v tomhle článku je tolik inspirace,že kdyby se tady na intru ještě mohlo hrát (v půl desáté už se na klavír nesmí sáhnout) sedla bych k němu a prsty by se nad ním vznášely a hrály tak lehce,jemně a líbezně jakou atmosféru mi navodil tento článek. :)
constricted: Já neumím zahrát prakticky nic, moje hodiny klavíru vypadaly tak, že když mi učitelka přikázala zahrát píseň z not, kterou jsem měla za úkol se doma naučit, vždy jsem odpověděla: "Tak, prosím pěkně, tu písničku teda neumím...ale! Ale! ALE! Poslechněe si tohle, to jsem vymyslela včera!" Dál to takhle nešlo, páč tohle výuka nebyla, když mi nabídli hodiny improvizace, tak jsem se jim vysmála. Není to hloupost? UČIT IMPROVIZACI? Má milá Dvířko, vím, vím, že také hraješ a víš, víš jak moc rády bych si s tebou dala duet? Třeba v deset? Třeba v noci? (Páni představ si louku, velikou voňavou louku, nad ní visí černý závoj z chladného nebe s velikým zářivým stříbrným knoflíkem a spoustou maličkých třpytků. A uprostřed té louky...klavír... A ty tam jsi a můžeš hrát. Do toho ticha!!! Jen ty, klavír a louka a ticho a hudba...ach... :-)
dvirka: Někdy bych chtěla slyšet tvé písně,musí být tak krásné jako tvé články.Improvizace je velkým plusem,máš můj obdiv...lidé co dokáží improvizovat jsou nadčasový a originální.Prsty se ti rozběhnou po klávesnici a vytvoří zajímavý zvuk,někdy to taky dokážu,ale nikdy to nedotáhnu do konce s tou špatnou pamětí :D Možná je výhoda umět noty,ale ani lidé co znají noty ne vždy vytvoří tak skvělou skladbu jako ti co se řídí sluchem.A máš pravdu,taky nechápu jak by chtěli naučit improvizaci,možná by ti dali nějaký určitý základ v akordech,ale to jsme zase u not.Mám kamaráda,který dokáže nádherně improvizovat a písně hraje vždy jen podle sluchu-takové lidi obdivuju!
Dnes tam přijdu,začnu lehce...jakoby padala rosa a ty se ke mě přidáš,bude to znít nádherně :)
mix*: Kdysi dávno, vlastně i teď, jsem si přála strašně moc hrát na klavír. :) Líbí se mi strašně moc zpěv s klavírem a nevím proč. :)
---
mix.pise.cz